Není to tak dávno, co se na Šumavu vrátil vlk, který sem bezesporu historicky patří. Během pár let ale počet kusů této šelmy skokově narostl, rajón brzy přestal stačit a hladoví vlci se začali roztahovat i do jiných regionů. Kateřina Něničková je chovatelka hospodářských zvířat nedaleko Malont na Českokrumlovsku. Ještě nedávno měla na farmě ovce, dokud si pro ně nezačali chodit nezvaní čtyřnozí návštěvníci.

„Měli jsme dvě stáda. Nejdříve jsme měli stádo o sedmdesáti kusech, ty jsme měli léta, než se vlci vrátili. Pak během dvou, tří let byl chov zlikvidován. Pak jsme měli stádo kamerunských ovcí, kterých bylo kolem třiceti, a o ty jsme přišli během roku,“ popisuje nám chovatelka Kateřina Něničková.

Ze začátku ani samotnou chovatelku nenapadlo, že by mohlo jít o útoky vlků. Další události, povaha zranění u rozsápaných ovcí, a hlavně záběry z fotopastí ale výskyt smečky potvrdili. Chovatelce tak zbývá stádo krav, na které si vlk většinou netroufne. V tomto případě to ale neplatí.

„Momentální poslední útok je čtrnáct dní starý, kdy bohužel přišla o život kráva, která se telila. Vlci z krávy tele vytáhli takovým stylem, že vykrvácela. A uhnali dospělou krávu, která tam byla s ní. Bylo znatelné, že byla honěná dokola a nejspíš jí trefilo,“ říká Kateřina Něničková.

Problémy s vlky hlásí i další regiony v Česku. Chovatelé tvrdí, že od útoku vlky neodradí nic. Hravě přeskočí i dvoumetrové oplocení a pořízení pasteveckého psa není vůbec jednoduché z hlediska výchovy, a to zvlášť v turistických oblastech. Vysoký výskyt vlků na Novohradsku potvrzují i místní myslivci.

„Vlk se v této oblasti vyskytuje již minimálně tři roky, ale ojedinelé záznamy byly i předtím. V současné době víme na základě stop při sněhu a výstupem fotopastí, že se tam vyskytují tři vlci,“ informuje Lukáš Bodnár, předseda OMS Český Krumlov.

Kontrolovaný odstřel vlků je u nás zakázaný, byla by tak potřeba změna legislativy, nebo výjimka ze zákona. Chovatelka se tak obrátila i na Jihočeský kraj, jestli by se situací nemohl nějak pomoci.

„Je potřeba, aby vznikla jednotná metodika Ministerstva životního prostředí, v jakém počtu kusů se smečky vlků mohou pohybovat, abychom docílili stavu, že budou v Národním parku v pořádku, ale nebudou ohrožovat chovy i chovatele u lidských sídel,“ říká František Talíř /KDU-ČSL/, náměstek hejtmana Jihočeského kraje.

Chovatelé zdůrazňují, že v žádném případě nechtějí vymýcení vlků, jde pouze o jejich regulaci. Téma je to ale velmi třaskavé a společnost rozděluje na dva téměř nesmiřitelné tábory.

„Chápu to, že člověk, který to nezažívá a slyší, že vlk se vrací do přírody, tak to zní hezky. Já jim tohle nevyvracím, ale byla bych ráda, kdyby respektovali i oni náš názor a zkusili pochopit nás, když my v tom žijeme, jaké to asi je,“ zakončuje Kateřina Něničková.